03Radon
Radon je ve vzduchu přítomen celosvětově, jeho koncentrace závisí na velmi proměnlivém obsahu uranu v půdě. V ovzduší je koncentrace (a tudíž i radioaktivita) radonu zanedbatelná, ale v uzavřeném prostoru, kde se může hromadit, jako je například budova, může být za určitých podmínek jeho koncentrace vysoká.
Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) a vědecký výbor OSN pro účinky atomového záření UNSCEAR uznal radon jako druhý nejvýznamnější rizikový faktor po kouření, který může přispívat ke vzniku rakoviny plic. Přitom kombinace kouření a vysokého ozáření z radonu představuje pro jednotlivce podstatně vyšší riziko rakoviny plic, než každý z těchto faktorů zvlášť, nebo jejich prostý součet.
Pokud jsou lidé vystaveni dlouhodobě radonu, dochází ke zvýšení rizika vzniku rakoviny plic. Toto riziko je přímo úměrné koncentraci radonu ve vzduchu, který dýcháme, i délce pobytu v místnosti (v uzavřeném prostoru).Tyto biologické účinky radonu, resp. ionizujícího záření na buňky organismů nazýváme stochastické (pravděpodobnostní).
Nemůžeme říci s jistotou, zda vůbec nastanou, kdy a u koho – z epidemiologických studií provedených na velkém množství osob, které byly působení radonu vystaveny, však víme, že u určitého počtu osob se během jejich života nepříznivé účinky radonu projeví.
Dceřiné produkty radonu jsou pevnými látkami, které se po vdechnutí zachycují trvale v dýchacím ústrojí a ozařují plicní tkáň. Důsledkem může být poškození plicních buněk vedoucí až k nádorovému onemocnění plic.
Účinek radonu byl prokázán zejména epidemiologickými studiemi na hornících pracujících v uranových dolech.
Dlouhodobé studie sledovaly zdravotní stav horníků a příčinu jejich úmrtí. Studie prováděná v ČR významně k těmto poznatkům přispěla.Bylo prokázáno, že práce v dolech s vysokou koncentrací radonu prokazatelně zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic.
Horníci, kteří zde v Jáchymově v těchto nebezpečných podmínkách ve 40. a 50. letech dvacátého století těžili uran, byli převážně političtí vězni z pracovních táborů.
Friedrich Ernst Dorn
1848 1916Friedrich Ernst Dorn objevil při zkoumání prvku radia nový plynný radioaktivní prvek – radon.
Rozpadová řada izotopu uranu 238U
Nový prvek objevil v roce 1900 Friedrich Ernst Dorn
Když zkoumal rozpad izotopu rádia 226Ra. Nejprve byl prvek nazván radiová emanace a v roce 1923 byl schválen nový název radon.
Radon je přírodní radioaktivní plyn, který se vyskytuje v zemské kůře. Je bez barvy, chuti a zápachu, je těžší než vzduch. Vzniká postupnou přeměnou přírodního uranu 238U, který je v různém množství součástí hornin zemské kůry.
Radon (222Rn) se z hornin uvolňuje jako plyn a stává se součástí vzduchu vyplňujícího póry zemin. Množství radonu v půdě, ve vodě, ve stavebním materiálu a v ovzduší lze díky jeho radioaktivitě zjistit měřením.
Nuledo CC-BY-SA 4.0
Stopy alfa částic rozpadajícího se radonu v mlžné komoře. Částice alfa ionizují molekuly plynu, které se tak stanou kondenzačními jádry pro okolní nasycené páry.