Město Jáchymov se sice nachází na území se středním radonovým rizikem, ale situaci výrazně zhoršuje poddolování území a užití materiálu z hald při výstavbě domů. Jeho historie je kvůli těžbě stříbra a později rádia a uranu neodmyslitelně spojena s přírodním zářením.

Záření obecně je proces, při kterém se energie z nějakého zdroje šíří přímočaře prostorem. Každý organismus
v přírodě je vystaven různým druhům záření, které lze rozdělit na dva hlavní typy: ionizující a neionizující.

Radon je ve vzduchu přítomen celosvětově, jeho koncentrace závisí na velmi proměnlivém obsahu uranu v půdě. V ovzduší je koncentrace (a tudíž i radioaktivita) radonu zanedbatelná, ale v uzavřeném prostoru, kde se může hromadit, jako je například budova, může být za určitých podmínek jeho koncentrace vysoká.

Česká republika patří v celosvětovém srovnání díky svému specifickému geologickému podloží k zemím s vyšší mírou ozáření z radonu. Podloží je obecně nejvýznamnějším zdrojem radonu. Druhým zdrojem v pořadí je podzemní voda a posledním zdrojem může být stavební materiál.

Měření radonu a dalších přírodních radionuklidů sloužící jako podklad pro další správní (oficiální) řízení mohou provádět pouze firmy, které k tomu mají platné povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Všechny přístroje používané k měření radonu musí mít platné ověření od Českého metrologického institutu.

Zjištění radonového indexu pozemku se provádí vždy před výstavbou nového objektu, aby mohla být podle zjištěných hodnot navržena patřičná ochrana stavby proti radonu.

Aby bylo možné navrhnout správná protiradonová opatření ještě před výstavbou domu, je nezbytné stanovit radonový index pozemku. Ten může být nízký, střední nebo vysoký. Na základě protokolu o stanovení radonového indexu pozemku projektant navrhne vhodné protiradonové opatření.

V rámci RANAP je nabízeno a poskytováno měření zdarma majitelům a uživatelům budov (určených k dlouhodobému pobytu osob) a vlastníkům budov sloužících jako školy nebo školská zařízení nebo budov sloužících pro zajištění sociálních anebo zdravotních služeb.

Přestože předchozí část Radonové naučné stezky pojednávala zejména o rizicích spojených s dlouhodobou expozicí radonu v obytných budovách a na pracovištích, nelze zejména zde v Jáchymově nezmínit i druhou stranu radonové mince.

Když r. 1864 horníci prohlubovali jámu Svornost na 14. patro, v hloubce 530 metrů vytryskl silný pramen vody, která postupně zatopila šachtu. Desetiletí nikdo nevěděl, že to bude právě ona, která po objevu manželů Curieových proslaví Jáchymov jako město lázeňské.