04Zdroje radonu

Geologické podloží

Radon do budovy proniká zejména netěsnostmi ve zdech a podlahách, které jsou v kontaktu s podložím. Nejčastěji se jedná o prostupy inženýrských sítí, popraskaný beton či dlažbu, netěsné prkenné podlahy či neutěsněné sanitární prostupy.

Aktivní nasávání radonu z podloží do budovy způsobené komínovým
efektem hraje v přísunu radonu zpravidla největší roli. Toto nasávání vzrůstá tehdy, zvětšuje-li se rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou, čímž roste podtlak v budově.

Proto lze pozorovat zpravidla největší přísun radonu do budovy v noci a v ranních hodinách, a tím i víceméně pravidelné přirozené kolísání koncentrace radonu během dne a noci. Ze stejných důvodů
je v průměru větší přísun radonu v zimním období než v letním.

Voda

Radon obsažený ve vodě se uvolňuje například při sprchování, vaření nebo mytí (při sprchování a mytí asi 50 %, při vaření a praní téměř 100 %).

Pití vody s radonem (ingesce) je z hlediska ozáření méně významné než jeho vdechování (inhalace). Voda z veřejných zdrojů je v České republice od roku 1991 systematicky kontrolována. Radon z vody lze odstranit vhodným opatřením, například čeřením a provzdušňováním.

Stavební materiál

Stavební materiály nerostného původu obsahují vždy určité množství radioaktivních látek. Jedná se především o draslík, uran, thorium a radionuklidy, které vznikají jejich radioaktivní přeměnou. Z nich nejvýznamnější je obvykle radium ²²⁶Ra, prvek, ze kterého vzniká radon ²²²Rn, který se uvolňuje do interiéru.

Kromě uvolňování radonu mohou být stavební materiály zdrojem zevního ozáření gama, vznikajícího ve stavebním materiálu jako důsledek radioaktivní přeměny přítomných přírodních radionuklidů. Stavební materiály jsou v České republice od roku 1991 rovněž systematicky kontrolovány.

V Jáchymově se při stavbě domů používala radioaktivní haldovina a úpravárenský odpad.