03Radon

Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) a vědecký výbor OSN pro účinky atomového záření UNSCEAR uznal radon jako druhý nejvýznamnější rizikový faktor po kouření, který může přispívat ke vzniku rakoviny plic. Přitom kombinace kouření a vysokého ozáření z radonu představuje pro jednotlivce podstatně vyšší riziko rakoviny plic, než každý z těchto faktorů zvlášť, nebo jejich prostý součet.

Pokud jsou lidé vystaveni dlouhodobě radonu, dochází ke zvýšení rizika vzniku rakoviny plic. Toto riziko je přímo úměrné koncentraci radonu ve vzduchu, který dýcháme, i délce pobytu v místnosti (v uzavřeném prostoru).Tyto biologické účinky radonu, resp. ionizujícího záření na buňky organismů nazýváme stochastické (pravděpodobnostní).

Nemůžeme říci s jistotou, zda vůbec nastanou, kdy a u koho – z epidemiologických studií provedených na velkém množství osob, které byly působení radonu vystaveny, však víme, že u určitého počtu osob se během jejich života nepříznivé účinky radonu projeví.

Dceřiné produkty radonu jsou pevnými látkami, které se po vdechnutí zachycují trvale v dýchacím ústrojí a ozařují plicní tkáň. Důsledkem může být poškození plicních buněk vedoucí až k nádorovému onemocnění plic.

Účinek radonu byl prokázán zejména epidemiologickými studiemi na hornících pracujících v uranových dolech.

Dlouhodobé studie sledovaly zdravotní stav horníků a příčinu jejich úmrtí. Studie prováděná v ČR významně k těmto poznatkům přispěla.Bylo prokázáno, že práce v dolech s vysokou koncentrací radonu prokazatelně zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic.

Horníci, kteří zde v Jáchymově v těchto nebezpečných podmínkách ve 40. a 50. letech dvacátého století těžili uran, byli převážně političtí vězni z pracovních táborů.